Východně od Kladna (Kročehlav) při silnici na Buštěhrad. Nová Dříň jsou domky na okraji Kročehlav (u kyslíkárny).

Svědčí podobně jako u Dřínova o dřínech, tj. stromech, keřích, tedy o porostu dřínového lesa. Názvy podle porostů bývají mladší.

Osídlení zjištěno již v době příchodu Slovanů. Archeologické nálezy byly učiněny poblíž dříňského dvora na návrší zv. Fodrberg (Vorderberg-Vogelsberg?). Ves Dříň stávala zprvu poblíž studánky "Limburny" a bývala v ní tvrz. A. Sedláček ji klade blízko ke křižovatce směrů Buštěhrad a Hřebeč (sv. Jan). Počátkem 14. stol se připomínají vladykové: Bohuslav, Pavlík a Byřven ze Dříňě (měli tehdy spory pro výtržnictví v pol. téhož století). Václav ze Dříňě měl za manželku Kateřinu, dceru Mikuláše z Vrapic. Část Dříňě koncem 14. stol měl Zdislav či Drslav, část Petr ze Dříňě, jehož část odúmrtí připadla králi a získal ji Herbort z Kolovrat k Buštěhradu. Část Zdislavovou drželi pak Petr a Havel ze Dříňě. Při obléhání Buštěhradu vojskem Jiřího z Poděbrad 1450 byla Dříň zpustošena a zanikla (1548 pustá ves a dvůr Dříň). Vladyky ze Dříňě vidíme i jinde, např. 1401 Beneše ze Dříňě na Tuchlovicích, 1464 Václava v Praze, 1457 Martina v Lidicích a Hostouni atd. Nynější Dříň je z r. 1681, nedaleko staré, zaniklé. Vznikla za panství vévodů saských na Buštěhradě a osudy měla do zrušení roboty společné s Buštěhradem, s dolováním a s kladenským průmyslem. V 19. století vzmohla se i Dříň. Za naší doby má Dříň ustoupit nové části SONP v Kladně obdobně jako bylo při Újezdu pod Kladnem (Kladno Dolní).
V lese mezi Dubím, Vrapicemi a Dříňí posledním zbytkem zaniklé osady (1450?) Újezdec nad Kladnem je kostelík sv. Jana Křtitele (lidově U Jána). Pověst o založení je podobná pověsti o knížeti Jaromírovi a Vršovcích 1012 na Velízi u Kublova; tam je kostel sv. Jana Křtitele. Újezdec na Kladnem ve 14. stol měl Oldřich z Dubí, pak Pavlík z Újezdce (tvrz?), Jan z Dubňan (u Zvíkovce), rod Benešovských (z Vrapic), Štukové z Pitkovic, poč. 15. stol. Václav z Plotišť a Jindřich z Kolovrat na Buštěhradě. Kostelík po zániku Újezdce osaměl. Je z r. 1384-85 na místě dřívějšího. Patronátu měl ve 14. století i Karel IV., jinak vladykové z Dubí, z Vrapic a z Močidlan (zaniklá obec směrem k Buštěhradu), 1364 Oldřich Diviš z Dubí, Hanza a Mikuláš z Benešova (Vrapice), synové Oldřich, Ješek a Štěpán, 1406 vladyka Jan z Močidlan. R.1486-87 mezi Dříňí a cihelnou u Kročehlav Jan Váňa (Vania) se sadařem Jirátkem společně hledali uhlí. Váňa z Felbabky u Hořovic za žejdlík kořalky koupil náleznou šachtici od Jirátka těsně před objevem uhlí.
Roku 1848 začíná hornický a průmyslový rozkvět pro městečko Kladno. První šachta se jmenovala Kateřina Josefa. V blízkosti vyhloubil Váňa důl Václav, při němž v 50. létech vznikla Vojtěšská huť. Na původní Kateřině Josefě dal Váňa umístit kámen na památku i proto, aby mu horníci neodnášeli domů kusy uhlí, "domáky". Při rozšíření hutí se nálezné místo ocitlo pod haldou a Váňův kámen je dnes součástí hornického pomníku před bývalou reálkou v Kladně.