Dříň jako samostatná čtvrť města Kladna má také svou historii, a to jak po stránce vzniku a růstu,tak po stránce kulturního, hospodářského a socialisačního procesu.
V místech, kde stojí Dříň, byly prý nalezeny památky prehistorického pohřebiště. Tento prostor musel býti tedy obydlen v dávných dobách starověku. Jižně od kostelíku sv. Jana vznikla v r. 1230 tvrz, okolo níž se zrodila původní ves Dříň. Její jméno má původ pravděpodobně (podle A. Kožíška) od dřínů, podobně jako Olšany od olší. Dubí od dubů. Lidový výklad je tento: Bylo tu hodně modřínů, říkalo se "Do modřínů" jako do Dubí a pod. Později odpadla první slabika a zůstalo jen Dřín a změkčením a v ň Dříň. Také prý se tu říkalo Dřínov. od pravděpodobně (podle A. Kožíška) od dřínů, podobně jako Olšany od olší. Dubí od dubů. Lidový výklad je tento: Bylo tu hodně modřínů, říkalo se "Do modřínů" jako do Dubí a pod. Později odpadla první slabika a zůstalo jen Dřín a změkčením a v ň Dříň. Také prý se tu říkalo Dřínov.
Na počátku XIV. stol. jsou známi vlastníci Dříně, a to Bohuslav (1318-25) a Pavlík (1319). V XV. století patřila Dříň bratřím Mikuláši a Petrovi. Roku 1450 ves zanikla při obléhání Buštěhradu. Veškerý majetek pak přešel do rukou pánů z Buštěhradu.
Pustá pole a lesy byly přikázány ke dvoru ve Vrapicích. Jeden z majetníků, pan Vladislav Bezdružický z Kolovrat, vystavěl zde (podlužní) dvůr, kde nyní stojí státní velkostatek.
Roku 1602 sestávala Dříň ze dvora a dvou lomů na mlýnské kameny. V této době byla obklopena hustými lesy.
Nynější Dříň byla založena 1681 (61), kdy náležela k panství v Buštěhradě. Na třech místech byla vystavěna obydlí a hospodářská stavení ze dřeva. Roku 1689 byly přistavěny dvě chalupy a roku 1701 ještě jedna. Obyvatelé byli Němci, kolonisátoři, přivedení ze západu.
Tolik z historie Dříně.
V minulém století, kdy Dříň byla nepatrnou vsí, začalo se Kladno vlivem objeveného uhlí rozvíjet. Uhlí a průmysl daly možnost výdělku místním občanům a způsobily příliv nových a nových pracovních sil.
Rozrůstal se stavební ruch, zvyšoval se život hospodářský i kulturní a zjev tento se projevil i ve Dříni, blízké průmyslovým závodům. Zemědělský občan Dříně měnil se v průmyslového dělníka. Jeho životní podmínky přestaly být závislé na podnebí, na poloze a na složení orné půdy, oblast zemědělská se přetvářela v oblast průmyslovou. Kdysi rolnická obec se přerodila v krátké době v obec dělnickou.
Ze zemědělských usedlostí zůstal jen státní dvůr a 3 menší rolnické objekty.
Kladenský průmysl dal v minulých desetiletích obživu dělníkům, ale dal jim také ochutnat nesnáze a bídu nezaměstnanosti. Bouřlivý dvacátý rok proletářského hnutí na Kladně měl značnou oporu ve zdejším dělnickém kolektivu. Ještě dnes se mladí dovídají z vyprávění svých spoluobčanů o tom, jak byli svými mocipány vykořisťováni a policií pronásledováni. Dělnické hnutí, tehdy utlačené, se v plné své kráse a mohutnosti projevilo ve svých květnových dnech r. 1945. Dříňský dělnický lid byl připraven a spontánně svou cestu nejen ve vojenské pohotovosti, ale také v budovatelské práci. Dělnická vzájemnost dříňského lidu se projevila volebním vítězstvím v roce 1946 a v rozhodném nástupu do dvouletky.
Dříň má také svůj rub. Byty. Jsme na cestě k socialisaci a právě tento kámen v socialisační mosaice volá po rychlém zásahu. Jest nemyslitelno, aby havíř-budovatel žil se svou rodinou v jedné světnici, jest nemyslitelno, aby dělník měl ve svém "bytě" místo stropu už jen střechu. Dříňští občané volají po stavbě činžáků!
Kulturní život jest ve Dříni čilý. Jednotnost občanů se jeví i na tomto dílčím poli společenského života. Potřebovali by dům kultury. A pro naše nejmenší? To nejdůležitější: budovu mateřské školy. Občané věří, že lidový orgán MNV v Kladně bude ve všech
těchto případech přihlížet Ke skutečným potřebám a že naše úsilí na společném díle ponese kladné výsledky. Tvůrčí lid dříňského dělného lidu bude pak ještě ve větší radosti připravovat svou prací lepší dny svých nejmenších spoluobčanů.

Převzato z knihy Kladno-Město dolů a vysokých pecí